Jména Otakara Máčela (1920—1997) a Jaroslava Vajdiše (1920—2006) se často připomínají společně. Není to náhoda, důvodů je celá řada. Dva vrstevníci, oba narození v roce 1920, patřili ke generaci poznamenané válkou. Po ní se sešli při studiu na fakultě architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše (dnešním VUT) v Brně. Mezi jejich profesory patřil i Antonín Kurial, kterého vedle Bohuslava Fuchse či Bedřicha Rozehnala, byť s kritickými výhradami, zmiňuje ve vzpomínkách Jaroslav Vajdiš.
Jaroslav Vajdiš: Březůvky, 1948.
Ne náhodou se zřejmě v tomto období objevují první Vajdišovy kresby lidové architektury. Otakar Máčel jako student pro Kurialův archiv dokumentoval polorozbořený dům býv. čp. 49 v Pavlově, lokalitě, které pak už zůstal věrný po zbytek života.
Otakar Máčel: Zaměření býv. čp. 49 v Pavlově
– půdorys přízemí a řezy, 1948.
Oba si uchovali i zájem o téma lidové architektury a vesnice. Zřejmě i potřeba izolovat se od podmínek, v nichž se ocitli architekti a architektura po roce 1948, je oba přivedla do Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA), kde měli možnost věnovat se tématu vesnice a venkovských staveb. Ze systematických průzkumů a dokumentace z tohoto období vzniklo jejich nejznámější a zároveň společné dílo – monografie Slovácko: architektonický vývoj vesnice, vydaná v roce 1958. V následujících letech – i po odchodu Jaroslava Vajdiše do Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) a později i Otakara Máčela do Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) v Brně – se pak setkávali na společných projektech, dokumentačních a koncepčních pracích pro připravovaná chráněná území (vesnické rezervace a zóny) a muzea v přírodě.
Jaroslav Vajdiš: Kopec s terasami u Želetic, 1965.
Otakar Máčel: Krajina, 1991.
Oba měli i nemalé umělecké vlohy a po celý život se věnovali výtvarné tvorbě. I když fotografická tvorba Jaroslava Vajdiše je patrně známější, byl vynikajícím fotografem i Otakar Máčel, z jehož tvorby se větší pozornosti těší malba. Výtvarný svět Otakara Máčela je díky jeho malířskému nadání mnohem barevnější. Jaroslav Vajdiš nejenže fotografoval takřka výlučně na černobílý materiál, i v jeho grafických pracích je barva na okraji. Bylo to dáno i jeho omezenou schopností barevného vidění.
Jaroslav Vajdiš: Technika kresby: bílá křída na zdi, 1963.
Otakar Máčel: Ze souboru fotografií Mizející Brno, 1965.
- Otakar Máčel (25. 8. 1920 Brno – 24. 6. 1997 tamtéž)
- Jaroslav Vajdiš (27. 2. 1920 Přílepy – 16. 9. 2006 Praha)
—
S dílem architektů Máčela a Vajdiše se můžete seznámit na výstavě, kterou SOVAMM připravil ve spolupráci s brněnským územním odborným pracovištěm NPÚ.
Výstava se koná v přednášková budově v areálu vily Stiassni, Hroznová 82/14, Brno. Byla zahájena 17. 12 .2021 v 17:00 a potrvá až do 28. 3. 2022. Bude možno ji navštívit v otevírací době villy od pátku do pondělí od 10:00 do 18:00 hodin.
Autoři: Jiří Syrový, Jiří Škabrada
Spolupráce: Šimon Eismann, Zdeňka Němcová, Dana Novotná, Svatava Podrazilová, Petr Svoboda
Grafický design: Zuzana Syrová Anýžová
Fotografie, kresby, plány, obrazy a další exponáty z pozůstalosti Otakara Máčela a Jaroslava Vajdiše a archivů SOVAMM, ÚOP NPÚ v Brně a NÚLK ve Strážnici.
Za zapůjčení obrazů, kreseb a fotografií ze soukromých sbírek patří dík Adéle Jeřábkové, Ivo Lavickému, Otakaru Máčelovi ml. a Antonínu Barendovi.
Výstava byla realizována za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Část exponátů a ještě něco navíc z fotografií, maleb, kreseb a projektů, které se nám do výstavního prostoru nevešly, si můžete prohlédnout online zde.