Otakar Máčel

(25. 8. 1920 Brno – 24. 6. 1997 tamtéž)

Narodil se v Brně, kde vystudoval na reálném gymnáziu a po maturitě v r. 1939 absolvoval dvouletý abiturientský kurs při Vyšší průmyslové škole. Zároveň se věnoval soukromému studiu malby u Františka Kalába, které ukončilo Kalábovo zatčení v roce 1941. V letech 1942–45 byl totálně nasazen v Německu. Po skončení války v letech 1945–49 studoval architekturu a pozemní stavitelství na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně. Po studiích byl zaměstnán jako vedoucí návrhového oddělení družstva Ľudového umeleckého priemyslu v Bratislavě a poté v letech 1950–1952 jako asistent na katedře dějin architektury brněnské techniky. V roce 1953 přešel do Ústavu územního plánování, od r. 1954 brněnské expozitury Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) v Praze. Práce ve VÚVA byla velmi plodným obdobím jeho života, což dokládá řada studií zaměřených na problematiku urbanistické struktury vesnice a venkovské architektury. Od r. 1968 do svého odchodu do důchodu pak působil v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) v Brně, nejprve jako specialista na lidovou architekturu a vesnici, později jako odborný pracovník v oddělení brněnské aglomerace. Na konci šedesátých let ho vedení tehdejšího Ústavu lidové kultury vyzvalo, aby se ujal architektonické koncepce připravovaného Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, jemuž se pak věnoval více než dvacet let.

Otakar Máčel ve Strážnici v r. 1980.

Na přelomu 60. a 70. let vznikl i nerealizovaný projekt muzea lidových staveb v areálu hradu Veveří a architektonická koncepce a návrh expozice Souboru staveb lidové architektury v Příkazích. Zasloužil se i o zpřístupnění památek lidové architektury in situ (např. Topolná čp. 90 a 93).

Obnova průčelí domu čp. 145 v Pavlově na konci 60. let.

Osobně se ujal nadsklepního domu čp. 145 v Pavlově, dnes nejen památky kulturní, ale od r. 2014 i národní kulturní, který se pro něj a jeho rodinu stal druhým domovem a místem setkávání s kolegy a přáteli.

Otakar Máčel v Pavlově.

Jako architekt se zaměřil na interiér a účast v soutěžích. Blízkého spolupracovníka přitom našel ve své druhé ženě Emmy (1921–2012), rozené van den Broecke, bytové architektce, s níž se oženil v roce 1949.
Ve Svazu architektů, jehož byl členem v letech 1949–1969, založil sekci interiéru. Své odborné zkušenosti a jazykové znalosti uplatnil i na mezinárodním poli. Stal se členem komitétu ICOMOS pro vernakulární architekturu CIAV (Comité International d‘Architecture Vernaculaire), členem AEOM (Verband europäischer Freilichtmuseen / Association des musées de plein air européens / Association of European open Air Museums) a později i DoCoMoMo (International Committee for Documentation and Conservation of Buildings, Sites and Neighbourhoods of the Modern Movement).
Jeho badatelský zájem o tradiční lidovou architekturu a vesnici se soustředil mimo Moravu i na jižní Čechy a zanedbávanou oblast poněmčeného území Hřebečska.
Neodmyslitelnou součástí jeho života byla tvorba malířská i fotografická, kterou prezentoval na řadě výstav. Jeho výtvarné zaměření se ostatně projevuje i na charakteristických rozvinutých pohledech, z nichž velká část pochází již z období jeho působení ve VÚVA.

→ Máčel — Vajdiš

Výstavy:

Koncepce a instalace výstav:

  • 1948–1950 – Výstava skla, výstava textilu, Vysoká škola zemědělská (?), Bratislava.
  • 1966 – Krajina budoucnosti, Dům pánů z Kunštátu, Brno, 6. V.–29. V.
  • 1967 – Také bydlení, idem, 1. IX.–29. X.
  • 1968–1981 – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Strážnice.
  • 1969–1971 – Nerealizovaný projekt muzea lidových staveb v areálu hradu Veveří u Brna.
  • 1973 – Urbanistická koncepce – návrh rezervace a expozice, Příkazy (s Emmy Máčelovou a J. Stepakem) – (část 1, část 2)

Soutěže:

  • 1950 – Soutěž na typizovaný nábytek pro ÚLUV (s Emmy Máčelovou), odměna
  • 1957 – Soutěž na nové formy nábytku pro ÚBOK (s Emmy Máčelovou), odměna
  • 1960 – Soutěž na osvětlovací tělesa, Lidokov, Boskovice (s Emmy Máčelovou), 1., 3. a 4. cena
  • 1962 – Soutěž na nové formy bydlení, odměna
  • 1967 – Soutěž na úpravu Konečného náměstí, Brno, odměna
  • 1967 – Espoo (Finsko) – návrh na město pro 300 000 obyvatel, 11. místo
  • 1968 – Gent (Belgie), reservační město

Projekty:

  • Převážně interiérové práce často ve spolupráci s Emmy Máčelovou a se spřátelenými výtvarníky (Matal, Kryl, Šenk, Jungmann, Hlušičková, Plauerová…)
  • Návrhy na vitráže, na kašnu v Králově Poli, Brno, sine dato
  • 1968 – Pavlov: Současný stav a návrh rekonstrukce (pro SÚRPMO Praha)
  • 1982 – Projekt zóny úpatí Pálavy: Sekce 1.2 Stavební památky (pro Argroprojekt Brno)

Realizované stavby:

  • Rodinné domy v Brně, rekreační domky v Pavlově, Dolních Věstonicích, úpravy rekreačních chalup.

Publikace:

  • Příspěvky k otázce prostorové komposice našich vesnic. Brno, 1954. Interní práce VÚVA Brno.
  • Základní problematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Moravě. Brno: VÚVA, 1955.
  • Brněnský kraj. Historické zhodnocení vesnické architektury a náměty pro přestavbu (zpracováno pro rajonový plán Brna). Brno, 1957. Interní práce VÚVA Brno.
  • Slovácko: architektonický vývoj vesnice (s Jaroslavem Vajdišem). Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. Česká architektura. Velká řada.
  • Soudobá problematika ochrany památek na vesnici. Architektura ČSR.  1959, 18, s. 260–261.
  • Bydlení starších lidí. Domov. 1960, 5, s. 28–29.
  • Úvaha o možnosti přestavby stodol na bytové jednotky (s A. Brychtou). Architektura ČSR. 1960, 19(7), s. 489–491.
  • Ochrana lidové architektury na vesnici. Československý architekt. 1961, 6(12), s. 5.
  • Specifické otázky vývoje bydlení v sídlištích venkovského typu. Brno, 1961. Interní práce VÚVA Brno.
  • Budoucnost výstavby vesnic. Brno, [1961]. Studijní materiály pro lektory Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí.
  • Nový a starý byt na vesnici. Brno, 1961. Studijní materiál pro lektory Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí.
  • Přestavba venkovských obcí (s Alexem Kadlecem a Alešem Viklickým). Praha: VÚVA, 1961.
  • Evolution de la maison populaire aux environs des villes de Lanškroun, de Moravská Třebová et de Svitavy. In: Ethnographica: ročenka. Brno: Krajské nakladatelství, 1962, 3–4, s. 314–367. Etnografické tisky Moravského musea v Brně.
  • O rekreaci nedevastujicí kraj. Projekt. 1965, 7, s. 162–163.
  • Die Problematik des Speichers als Formbildendes Element in der Entwicklung des Bauernhofes in Böhmen und Mähren. In: Bericht über die Tagung des Arbeitskreises für Deutsche Hausforschung in Trier vom 8. bis 11. September 1966. Münster, Westf: Arbeitskreis für Deutsche Hausforschung, 1967, s. 222–226, 244–248.
  • Rekreační chalupa. Index. 1968, 4, s. 30–35.
  • Nové formy ochrany památek lidového stavitelství. Národopisné aktuality. 1970, 7(2), s. 97–105.
  • Rezervace Lidového stavitelství v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ochrana přírody. 1970, 9–10, s. 236–239.
  • Památková ochrana lidové architektury v Jihomoravském kraji (s Adélou Jeřábkovou, Jarmilou Ledinskou a Haraldem Čadílkem). Brno: KSSPPOP Brno / SÚRPMO Praha Praha: 1970. Koncepční materiál pro krajský úřad.
  • Vývoj způsobu zastavění na východní Moravě. In: MJARTAN, Ján, ed. Ľudové staviteľstvo v karpatskej oblasti. Bratislava, 1974, s. 203–209. Ethnographia Carpatica.
  • Od myšlenky k realizaci expozice lidových zemědělských staveb ve Strážnici (s Janem Součkem), Národopisné aktuality. 1974, 9(1), s. 33–55.
  • Kulturní památky a životní prostředí. Informační bulletin ČVS Brno, září–říjen 1976, s. 31–37.
  • Lidová architektura v oblasti Svitav, Moravské Třebové a Lanškrouna. Národopisné aktuality. 1980, 17(1), s. 11–22.
  • Vývoj lidového domu v oblasti Svitav, Moravské Třebové a Lanškrouna. Národopisné aktuality. 1980, 17(3), s. 183–197.
  • Vývoj stavebního materiálu a jeho formující funkce v lidovém stavitelství na moravské straně Karpat (s Janem Součkem). In: FROLEC, Václav, ed. Lidová stavební kultura. Brno: Blok, 1981, s. 80–92. Lidová kultura a současnost.
  • Vertikální růst domu na jihovýchodní Moravě. In: FROLEC, Václav, ed. Lidová stavební kultura. Brno: Blok, 1981, s. 144–156. Lidová kultura a současnost.
  • Vinohradnické stavby na jižní Moravě. Národopisné informácie. 1985, 2, s. 144–153.
  • Vznik a vývoj domu s čtyřbokým dvorem na Svitavsku. In: Sborník příspěvků z pracovního semináře 17. a 18. října ve Svobodných Hamrech. Pardubice: KSSPPOP v Pardubicích, 1986, s. 25–37.
  • Vývoj bytové výstavby na jihomoravském venkově po roce 1945, Národopisné aktuality. 1989, 26(1), s. 25–34.
  • Chalupy? Malovaný kraj. 1990, 2, s. 20.
  • Moravian (Czech Republic). In: OLIVER, Paul, ed. Vernacular Architecture of the World. Cambridge; New York: Cambridge University Press, 1997, s. 1316–1317.

Rukopisy (typoscripty):

  • Činitelé ovlivňující druh bydlení, 12 stran, sine dato
  • Výškový růst venkovského domu na Slovácku, 13 stran, sine dato.
  • Důsledky raabisačních reforem na sídelní útvary českých a moravských vesnic, 4 strany, sine dato.

Kongresové referáty:

  • Informationen über das Freilichtmuseum in Strážnice. Verband europäischen Freilichtmuseen 10. Tagung, Szentendre 1984.
  • Die Problematik der Ergänzungprogramme. Für die Freilichtmuseen, Ballenberg 1988.

Ilustrace / publikovaná zaměření:

  • FROLEC, Václav. Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno: Blok, 1974.
  • KURIAL, Antonín, MATUSZKOVÁ, Jitka, ed. Katalog lidové architektury. Část osmá, Okres Břeclav. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, 2011, s. 48–49.

Aktualizováno: 25/02/2022 16:03

Prostorový informační systém SOVAMM